Špatné zateplení může snížit životnost paneláků
5 min čtení
Architekt Martin Uhrík říká, že špatné zateplení může snížit životnost bytovky. Stačí, aby se do zdí přes praskliny fasády nebo přes poškozenou fasádu dostala voda a ty se mohou díky vlhkosti podstatně oslabit.
Redaktorka SME Lucia Tkáčiková vyzpovídala architekta z ateliéru 4×4 Martina Uhríka. Téma se týkala barevného provedení fasád v Ružinově (Bratislava), ale přišlo i na otázky životnosti zateplení.
Kolik let asi vydrží dnešní barevné fasády zateplených domů?
„Nikdo to nechce říct, no oficiální životnost je dvacet let. Závisí to na druhu zateplení, pokud nemá tloušťku alespoň deset centimetrů, je to problém. Proto vznikl nový systém, zateplit zateplené. Jde o životnost povrchové barvy ne celého systému. Peníze totiž potřebují firmy točit.“
Když zateplí už zateplenou a porušenou fasádu, nezhorší to ještě stav domu?
„Je to asi stavební fyzika, mělo by se to zlepšit. Důležité je, aby mezi vrstvy nevnikala voda.“
Bratislava zatepluje ve velkém. Používá se ve městě dobrý materiál?
„Souvisí to zejména s cenou. Někteří dělají s minerální vatou, někteří s polystyrenem, ale i polystyren je různé kvality. Důležité je dodržet při práci tloušťku materiálu, 15 centimetrů je ideální. Kromě toho je nutno dodržet technologický postup, aby byl dům zcela utěsněn. Barva se proto musí obnovovat každých dvacet let, protože když vzniknou ve fasádě trhlinky, dostane se dovnitř voda a začne to plesnivět, co je nebezpečné.“
Nakolik zateplování zvýší životnost paneláků?
„To je nebezpečná otázka. Špatné zateplování ji může snížit. Když se pod něj dostane voda, tak to může proniknout do konstrukcí a rezavět.“
Jak to lidé zjistí?
„Dům začne praskat.“
Byly takové případy v Bratislavě?
„Myslím, že moc ne. No výrazněji je to na vysokých panelácích, které jsou v Petržalce, tam jsou vidět popraskané panely, které lepí, a to je na pováženou, neboť v Petržalce je špatné podloží. No a celková životnost paneláků? Projektované jsou asi na osmdesát let, ale může to být i mnohem méně, a to je problém. I o tom by měla komunita sousedů diskutovat, ale toto téma asi žádný politik neotevře. Obyvatelé by se měli nad tím zamyslet, vlastní pozemek pod panelákem, ale když začne dům praskat, tak jich vystěhují, neboť půjde o ohrožení života.“
Zatím se to neděje?
„Zatím to stále není těch 80 let, ale už se blížíme.“
Po revoluci se mluvilo o masivním vystěhovávání lidí z paneláků, v Bratislavě k tomu nedošlo.
„V Německu to vidět. Východní Německo se vylidňuje a lidé z paneláků odcházejí do rodinných domů. Existuje tam sídliště s velikostí poloviny Ružinova, kde je asi každý třetí dům skoro prázdný a někde i celá bytovka. Využívají tam drtič paneláků. A když panelák rozdrtí, začne tam růst zeleň. Některé paneláky jsou pak jakoby osamocené až v lese (smích). U nás není vystěhovávání v takové míře možné, lidé nemají tolik peněz.“
Barevné jsou sídliště. No co zateplování centra Bratislavy, je možné i to?
„Je tam památková zóna, kde se musí ke každému okénku vyjádřit památkáři. Zateplení změní charakter domu, Při panelácích to tak nepřekáží jako u starších staveb.“
Existuje nějaký způsob jak zateplit památku nebo historickou budovu?
„Je to obrovský problém, zateplením přichází město o genius loci, neboť omítky se stanou stejné, domy ztratí proporce. No Hrad asi zateplovat nebudeme (smích). Existují speciální omítky, mají však velmi nízký tepelný odpor. Pak se dá ještě zateplovat zevnitř, jen to je technologicky náročnější. Situace bude ještě komplikovanější, neboť Evropská unie se snaží, aby v roce 2020 všechny nově postavené a i zrekonstruované budovy byly v pasivním standardu, čili aby to byly domy s nulovou spotřebou. V Německu nyní zkoumají různé nové materiály.“
Tolik rozhovor s architektem Martinem Uhríkem. Já bych se ale ještě rád na chvilku zastavil a zmínil 2 moderní řešení, které vybočují ze starých „polystyrenových kolejí“.
Rozhovor poskytl: Mgr. art. Martin Uhrík, PhD.
Polystyren a minerální vata nejsou jediné zateplovací systémy. Na trh vstupuje další hráč – omítkový zateplovací systém, který se vyznačuje dlouhou životností. Omítkový zateplovací systém ISOTEX tvoří zateplovací omítka ISOTEX s termokeramickým nátěrem ClimateCoating (výrobce SICC GmbH, Německo). Názor českého architekta (Akad. Arch. Et Ing. Arch. Petr David, aut. Arch.) na tento zateplovací a odvlhčovací omítkový systém ISOTEX si můžete přečíst v dalším článku.
Stejně i problém se zateplením historických budov se dá řešit. A to i přesto, že fasáda historických budov je členitá a nemůžeme ji jen tak obít polystyrenem nebo minerální vatou. Existují však termokeramické nátěrové hmoty, které dokonale chrání fasádu historických budov (termokeramický nátěr ClimateCoating History), snižují riziko tvorby trhlin na fasádě, zabraňují pronikání vody do podkladu a navíc dokáží snížit náklady na vytápění a klimatizaci.
