Polystyren na historické fasádě, zateplením ztrácíme kus historie
5 min čtení
Olomouc ztratila kus historie, fasádu známého domu U Zlaté koule z 19. století necitlivě překryl polystyren a křiklavé barvy. Památkáři nemohli zasáhnout, rozhodlo přání majitele domu. K drastickým a nyní kritizovaným úpravám nepotřeboval ani stavební povolení.
Dům U Zlaté koule na třídě Míru nedaleko historického centra patří k významným orientačním bodům. Jeho domovní znamení dalo jméno tamní autobusové zastávce a ulici. Uvnitř roky funguje restaurace, jež navazuje na více než stoletou tradici zájezdního hostince.
Vše od konce 19. století podtrhovala historická neorenesanční fasáda. Po zateplení si ale Olomoučané musí zvykat na do očí bijící kombinaci červené a šedivé barvy. Na chvíli odsud dokonce zmizelo i domovní znamení. Nyní je již zpět, s fasádou připomínající spíše panelový dům však příliš neladí.
Nová „vizáž“ se už stala terčem kritiky i na sociální síti Facebook. Na architekturu zaměřené stránce Archwars, kterou sleduje přes 10 tisíc lidí, si srovnávací fotografie domu před a po zateplení vysloužily stovky odsuzujících a posměšných komentářů.
„Podobnou zrůdnost udělalo třeba město Kolín, které zničilo historickou fasádu domova důchodců. Takových zateplovacích otřesností je v Čechách poměrně hodně,“ shrnul pro MF DNES architekt, jenž pod pseudonymem Arch Vader stránku Archwars od roku 2011 spravuje.
Jeho cílem je vtipně a s nadsázkou upozornit na otřesné příklady špatné české architektury, jež si zaslouží veřejnou ostudu. Přiřadil k nim právě i novou tvář domu U Zlaté koule.
Architekt: Z domu majitel udělal prachmizernou stodolu
„Zateplit historickou fasádu je holý nesmysl, arogance a neúcta vůči kvalitě. Něco, co je esteticky cenné, co bylo drahé a náročné vyrobit, přikrýváme něčím, co je extrémně hnusné, netrvanlivé a levné. Zrůdnost je také v provedení. Aby polystyren na fasádě držel, potřebuje rovný podklad. Dělníci tudíž museli zničit všechny umělecké detaily a bosáž. Z historického domu majitel udělal prachmizernou stodolu,“ hodnotí Arch Vader.
Arch Vader se pozastavuje i nad tím, že proměna domu získala dotaci z programu na zateplení. „Tudíž ten plán muselo vidět i schválit a naprojektovat velké množství lidí. Selhal úplně celý systém.“
Coby projektant je zde podepsaná olomoucká společnost SPZ Design. Donedávna se proměnou domu U Zlaté koule prezentovala na svém webu, posléze ji stáhla.
Jednatel Petr Zavadil se hájí, že v původních plánech počítal s tím, že se na domě po zateplení obnoví „v co největší míře plastické prvky“. Jako příklad uvedl šambrány – zjednodušeně řečeno ozdobné rámování oken.
„Investor to ale svěřil firmě, která k tomu velice necitlivě přistoupila. Vůbec nedodrželi náš základní projekt, k obnově plasticity na fasádě nedošlo,“ podotýká Zavadil. Zdůrazňuje, že projekt jeho firmy měl posloužit jen k zisku dotace, eventuálně k projednání v rámci stavebního povolení. „Ale je v něm výslovně napsáno, že se nejedná o realizační projekt. Stavba podle něj vůbec neměla být provedena,“ podotýká Zavadil.
Majitel chtěl podle firmy fasádu co nejvíce zjednodušit
Dělníci, kteří „Zlatou kouli“ na konci loňského roku zateplovali, pracovali pod olomouckou společností 1. A group. Přípravu a samotnou stavbu měl na starosti Dalibor Schmiedt. Vyjádření Petra Zavadila ho překvapilo.
„Jeho projekt jsme chtěli uskutečnit. Ale majitel řekl ne. Nechtěl akceptovat danou cenu, chtěl fasádu co nejvíce zjednodušit. Na základě dohody mezi investorem a projektantem jsme to udělali striktně podle zadání,“ brání se Schmiedt.
Barvy pro fasádu si dle Schmiedta vybral majitel domu, SPZ Design vypracoval jejich členění. „Jsme realizační firma, nedovolili bychom si udělat to jinak. Řídili jsme se zadáním majitele,“ uzavírá.
Majitel domu František Kolář nebyl k zastižení, podle ženy pracující v restauraci U Zlaté koule je celý týden v Německu.
Zničení historické fasády nemohly zabránit ani úřady. Dům není kulturní památka, nestojí v olomoucké památkové rezervaci či v jejím ochranném pásmu. K proměně se proto nemohl vyjádřit Národní památkový ústav ani památkáři z magistrátu. Kolář ani nemusel zabojovat o stavební povolení, šlo totiž jen o takzvané udržovací práce.
Autor: Michal Poláček
Jak tedy zateplit historické budovy a jejich fasády?
Zateplení historických budov není nikdy jednoduché – a může za to členitost fasády. Jak tedy zateplit historické budovy, když je problém na ně dostat kontaktní zateplení? Můžeme ochránit fasádu a dodat jí vysokou životnost?
Na zateplení historických budov bych doporučil omítkový zateplovací systém ISOTEX, který nepoužívá ani polystyren a ani minerální vlnu. Jeho jádro tvoří tepelněizolační omítka ISOTEX, která spolu s termokeramickým nátěrem ClimateCoating dodá historickým budovám potřebnou ochranu stavební konstrukce a přispěje tak k lepší energetické bilanci stavby.
Dalším řešením ochrany fasády a její zateplení je samotný termokeramický nátěr ClimateCoating History. Optimální nátěrový systém s kapilární a variabilně difúzní otevřeností podporuje nerušený transport vody a solí zevnitř směrem ven a nabízí fasádám historických budov dlouhodobou ochranu před vlivy životního prostředí, před prasklinami a vlhkostí.
V případě jakýchkoli dotazů mě neváhejte kontaktovat:
Ing. Arch. Miroslav Klimeš, tel.: +420 777 573 333
