Nejčastěji používané stavební materiály na stavbu domu
8 min čtení
Vybrat si svůj byt či rodinný dům, který by zohledňoval všechny naše požadavky bývá často velmi těžkým úkolem. Při koupi nemovitosti myslíme na celou řadu faktorů jako jsou cena, lokalita, zda jde o starší stavbu nebo novostavbu, ale málo kdy se zamyslíme nad úlohou materiálu ze kterého byl ten náš vyhlédnutý byt či rodinný dům postavený. Má proto smysl se nad takto postavenou otázkou pozastavit? Věřte, že určitě ano.
Když se v padesátých letech v Čechách pomalu začala rozjíždět výstavba pro širší skupiny obyvatelstva, můžeme podle prof. Ing. Zuzany Sternovy, PhD. z Výzkumně-vývojového ústavu pozemních staveb hovořit o čtyřech základních materiálech, které pohltily výstavbu našich příbytků. Jde především o keramickou pálenou hmotu, pórobeton, vrstevný panel, který se vyrábí na bázi betonu s lehkými plnivy a vrstvené konstrukce. Starší výstavbu bytů třeba brát spíše jako komplexní problém a ne jako problém jednotlivých materiálů z nichž byly starší byty během několika desetiletí stavěné. Největší rozsah výstavby se totiž v minulosti realizoval v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy se ročně stavělo přibližně 50.000 bytů. Tyto byty jsou vybudovány především panelovou technologií. V tomto provedení je v Čechách asi 1.200.000 bytů, které čekají na urychlenou obnovu.
Pálená cihla
Pálené zdící materiály, ať už plné pálené cihly a lehčené dutinové cihly, dnes patří k nejpoužívanějším materiálem vyrobeným z přírodní suroviny. Vyznačují se pevností, nosností, tvarovou stálostí, dobrou tepelnou akumulací a malým difúzním odporem. Při plných pálených cihlách je nutné počítat s tepelnou izolací. Cihly se vyrábějí vypalováním z jílů a cihlářské hlíny, z čehož plyne jejich základní výhoda a tou jsou bohaté ložiska suroviny nacházející se v přírodě. Jejich nízké ceny jsou ovlivněny i polohami cihelen, které se staví v blízkosti zdroje a tím udržují nízké náklady na výrobu.
Požadované vlastnosti konečných produktů jako pevnost, odolnost proti povětrnostním vlivům, objemová hustota, atd., ovlivňují výrobci precizním procentuálním složením výrobních surovin, teplotou a dobou vypalování. Klasická pálená cihla má vysokou statickou nosnost, ustálenou hmotnostní vlhkost 0,5 až 1,8%, je nehořlavá, propouští vodní páry a navíc má dobré zvukově-izolační vlastnosti. Cihla je tedy vhodná nejen na výstavbu obvodových zdí ale i vnitřních nosných a dělících stěn. Protože tyto cihly mají různé vlastnosti, dělí se podle způsobu použití do více pevnostních tříd označených pevnostními značkami. Děrované cihly už při tloušťce 380 mm mají dostatečný tepelný odpor, v případě že se použije tepelněizolační malta s omítkou v příslušné tloušťce.
Pórobeton
Na výrobu pórobetonů se používají čtyři základní druhy surovin, ke kterým se přidává voda. Základní druhy surovin jsou pojivo (vápno a cement, které určují druh pórobetonu), křemičité látky, plynotvorné a pěnotvorné látky a pomocné suroviny. Hlavním pojivem pro výrobu pórobetonů je mleté pálené vápno. Používá se čerstvé a nehašené, což umožňuje využít při technologickém procesu jeho hydratační teplo. Kvalita vápna na výrobu pórobetonů je určena technickou normou ČSN EN 459-2. Tato norma existuje zejména protože jedním z největších problémů při výrobě pórobetonů je nedostatečná a kolísavá kvalita vápna.
Jako jeho další nevýhoda uvádí jeho vyšší nasákavost než u jiných materiálech. Křemičitý písek na výrobu autoklávování pórobetonů může mít různý původ. V Čechách se používají váté písky. Mohou se však uplatnit také různé křemičité říční či pískovcové a jiné písky. Používané písky nesmějí mít zvýšenou jílovitost, protože větší množství jílu zpomaluje tuhnutí směsí a snižuje pevnost pórobetonu. V minulosti pórobeton obsahoval i radioaktivní prvek radon. Šlo o pórobeton, který pocházel z Čech, ale v současnosti by se tento druh pórobetonu v Čechách neměl nacházet.
Vrstvený beton
Zdivo z tvarovek z lehkých betonů je momentálně nejvíce používané stavivo na zdění jednak nosných i obvodových zdí, ale i příček. Výhodou takového zdiva je homogennost ve všech směrech a potřebná pevnost, snadná manipulace a v neposlední řadě jednoduché zhotovení drážek a rýh na osazení instalací. Zásady při zdění udává výrobce tím, zda použijeme zdivo s perem a drážkou nebo s rovnými čely. U zdiva s perem a drážkou nanášíme maltu pouze na ložné spáry (dokonce jen na tloušťku 2 až 3 mm), čímž zjednodušujeme výrobu malty, čili v konečném důsledku se tím urychluje výstavba.
Vrstvená konstrukce
Pod tímto názvem se ve stavebnictví označují samonosné velkoplošné stěnové systémy nebo samonosné panelové dílce, které umožňují snadnou manipulaci a montáž, dílenské zpracování a variabilitu dle požadavků stavebníků. Panely tedy mohou být vrstvené nebo ocelových rámech s izolací.
Ochrana stavební konstrukce a zateplení
Hrubou stavbu je třeba ochránit před vlhkostí a dešťovou vodou. Neměli bychom proto zapomínat i na vhodný výběr materiálu na zateplení a vnější fasády s kvalitním ochranným nátěrem. Osobně bych doporučil zateplovací systém ISOTEX®, který dokonale chrání stavební konstrukci, protože se nanáší přímo na zdivo. Toto přímé spojení má nesporné výhody – např .:
- výrazně ovlivňuje fyzikální procesy ve zdivu (vytahuje vlhkost směrem ven)
- interakce s zdivem bez tepelných mostů
- nanotechnologie v ochranném termokeramickém nátěru ClimateCoating se chová jako membrána GoreTex – nepropouští dešťovou vodu do zdiva, ale zároveň je celý systém paropropustný směrem ven
- velmi dlouhá funkční životnost systému (min. 30 let)
Samozřejmě, můžete použít u nás velmi rozšířené zateplení polystyrenem nebo minerální vlnou, ale vždy dbejte minimálně na to, abyste použili kvalitní ochranný nátěr na fasádu. S běžným fasádním nátěrem už po 2-3 letech vznikají na fasádě mikrotrhliny, přes které se dostává do fasády dešťová voda. Vlhká fasáda je rájem pro vznik plísní nebo v tom horším případě se vlhkost dostane i do zdiva – a pak musíte řešit mnohem závažnější problém.
Současná situace při použití stavebních materiálů
V současnosti nabízí trh velké množství materiálů na výstavbu novostaveb a oproti minulosti se stavební materiály změnily v technologických postupech. Proto podle prof. Ing. Zuzany Sternovy PhD., je porovnávání použitých materiálů v minulosti se současnými zbytečné. Podle jejího názoru se při současné výstavbě novostaveb obzvlášť nepreferuje určitý druh materiálu a jak dále uvádí: „Dnes spíše hovoříme o tom, jaké stavební výrobky mohou být nabízeny na našem stavebním trhu a celý tento proces se děje přes prokazování shody materiálů. Posuzování kvality výrobků podléhá zákonu o stavebních výrobcích.“ Základní normou pro dobrý stavební materiál v současnosti je jeho statická bezpečnost, protipožární ochrana, hygienické vlastnosti, uživatelská bezpečnost, akustická ochrana a úspora energie. Dobrý stavební materiál musí splňovat těchto šest vlastností.
Odolnost stavebních materiálů se dnes zkouší podle norem a směrnice Evropské unie 89/106 / ES. Podle uvedené směrnice by samotná kvalita materiálu ze kterého je postavena novostavba by měla být stejná v Praze, Brně, Bratislavě i Bruselu, či jiném městě Evropské unie. Zbytek je už na osobní preferenci toho kterého materiálu budoucího vlastníka té které nemovitosti. Mezi základní faktory preference konkrétního stavebního materiálu patří například jeho udržitelnost a odolnost. Takže i v dnešních časech můžeme říci že mezi nejpoužívanější a hlavně nejpreferovanější stavební materiály patří keramická pálená cihla, jejíž kvalita a samozřejmě že i cena může být vyšší než u ostatních materiálů. V případě rodinných domů se v současnosti podle Sternovy využívá zejména klasická keramická pálená cihla – děrovaná, dále je to pórobeton, dřevocementové tvarovky a samostatnou kapitolou jsou dřevostavby při pasivních domech a dynamičtějších budovách.
Mnohem důležitějším faktorem než preference materiálu ze kterého je novostavba postavena je podle Sternovy zručnost pracovníků, kteří danou novostavbu staví. „Dnes oproti minulosti máme různé materiály vysoké kvality, takže pracovat by s nimi měli lidé s odborným vzděláním. Kvalita nesmí být jen na straně materiálu, ale hlavně na straně dělníka který s daným materiálem pracuje.“ V této souvislosti si každý z nás může udělat vlastní obraz o tom jak se staví u nás novostavby. Stačí se jen někdy projít kolem partie chlapů, kteří tu kterou novostavbu staví. Někdy je to podhled dobrý, ale někdy je to pohled, který není hoden žádného komentáře.
