Nízkoenergetické a pasivní domy bez zateplení

Myslíte si, že postavit nízkoenergetický pasivní dům bez zateplení není možné? Naopak! Dnes jsou na trhu stavební materiály, které již samy o sobě splňují státní tepelně technickou normu ČSN 730540-2: Tepelná ochrana budov. Není nutné použít dodatečné kontaktní zateplení (polystyren, minerální vata) na dům z těchto materiálů. Kromě toho kontaktní zateplení např. polystyrenem má i své nevýhody.

Neznám člověka, což by nechtěl ušetřit na bydlení a mít co nejmenší náklady na provoz domu. Je to přirozené: cena energie roste a roční náklady se mohou vyšplhat hodně vysoko. Trend nízkoenergetických a pasivních domů je momentálně v kurzu a dopředu jej tlačí i směrnice evropské unie. Podle nich by od roku 2015 (resp. 2020) měli mít např. obvodové zdi Tepelný odpor R = m²K/W = 4,4 (resp. R = 6,5), nebo pokud chcete: Součinitel prostupu tepla U = W/m²K by měl být U = 0,22 (resp. U = 0, 15).

Rozdělení domů na běžný dům (současná výstavba), dům nízkoenergetický a pasivní dům vychází z celkové spotřeby energie, uváděné v kW za rok.

Výše spotřeby energií je ovlivněna celkovou vnitřní vybaveností, zahříváním vody, topením atd. Kromě toho spotřeba energie domu závisí zejména na materiálech použitých při výstavbě (tepelná izolace, okenní otvory) způsobu větrání a v neposlední řadě zónováním místnosti.

Co je nízkoenergetický dům?

Nízkoenergetický dům nebo nízkoenergetický ekologický dům (zkr. NED) je dům, ve kterém se ročně na zajištění tepelné pohody spotřebuje 15 až 50 kWh/m² obývané plochy.

Součástí energetického domu jsou i další prvky a technologie, které zvyšují využitelnost stavby, např. správně navržené vytápění a odvětrání domu, technologie na získávání energie jako zemní rekuperace, kolektory, atd. Další důležitou vlastností nízkoenergetických budov je větrotěsnost, z čehož vyplývá i minimální počet otevíraných oken.

Využívání sluneční energie je v nízkoenergetickém domě důležitým prvkem při výpočtu energetické bilance. Sluneční záření proniká přes zasklené otvory (okna, dveře, zimní zahrady) a energie ve formě tepla se akumuluje uvnitř domu. Ideálním řešením je, když se na dané osluněné místa použity tmavé materiály s vysokou hustotou, které dokáží nejlépe absorbovat sluneční energii. Například tmavá dlažba se přes den pod vlivem sluneční energie zahřeje a večer sálá teplo, které získala ze slunce.

Konstrukce nízkoenergetického domu

Dosáhnout nízkoenergetický standard se dá z mnoha konstrukčních materiálů, od cihel až po dřevo. Vzhledem k tomu, že nízkoenergetické domy jsou zároveň i ekologické stavby, preferují se obnovitelné stavební materiály, které nezatěžují životní prostředí a vytvářejí zdravé vnitřní klima.

Co je pasivní dům?

Energeticky pasivní dům nebo pasivní dům je dům, který je energeticky úspornější než nízkoenergetický dům. V zimě i v létě poskytuje vysokou kvalitu vnitřního prostředí a současně umožňuje výrazně snížit spotřebu energie na vytápění a provoz vůbec. Nepotřebuje konvenční vytápění či klimatizaci a svou úsporností šetří i přírodní zdroje.

Je to stavba (dům) s roční (s)potřebou tepla na vytápění desetkrát menší než mají běžné stavby, tedy do 15 kWh na m² užitné plochy (za rok). Zároveň splňuje několik dalších kritérií (těsnost n50 <0,6 h-1 a potřeba primární energie <120 kWh / m²a) (včetně domácích spotřebičů a vybavení) a doporučení (např. Tepelná ztráta do 10 W / m²). Pasivní (ohřevem přes okna) a případně i aktivní (kolektory) využívá sluneční energii, má větrací systém se zpětným získáváním tepla a velmi dobré izolace (U neprůhledných konstrukce kolem 0,1 a u oken do 0,8 W / m².K). Při nevelkém zvýšení investičních nákladů mnohonásobně snižuje náklady na provoz domu, šetří neobnovitelné zdroje a redukuje emise CO2, zároveň zvyšuje komfort bydlení, zabezpečuje letní tepelnou pohodu bez nutnosti klimatizace a na vytápění nepotřebuje konvenční topný systém – využívá solární i vnitřní tepelné zisky, zbytek tepla můžeme přivést větráním.

Jaké materiály použít na výstavbu nízkoenergetického nebo pasivního domu bez použití kontaktního zateplení?

Především bychom si měli vybrat stavební materiál, který bude mít nejen vynikající tepelně-izolační vlastnosti, ale bude také paropropustný.

Dřevo

Mezi tyto materiály patří dřevo. Dřevo je sám o sobě výborný tepelný izolant a pokud se postaví konstrukce z masivní kulatiny – není nutné stavební konstrukci dodatečně zateplovat. Musíme se však postarat o to, aby nám do dřevěné konstrukce nepronikala vlhkost. Jako vnější nátěr můžeme použít např. ClimateCoating Nature, který zabraňuje pronikání vlhkosti do podkladu, chrání před vlivy počasí, udržuje konstantní vlhkost v dřevěné konstrukci a zároveň je paropropustný. ClimateCoating maximálně snižuje praskání dřeva.

Cihla

V našich končinách je cihla nejrozšířenějším stavebním materiálem. Lidé k ní mají pravděpodobně větší důvěru než k ostatním stavebním materiálům (dřevo, beton, ytong, atd.). Z tohoto důvodu se zaměřím především na cihlu jako stavební materiál a zkusím ho aplikovat do praxe i v závislosti na ČSN 730540-2 o tepelné ochraně budov.

Na trhu se objevují stavební materiály pro výstavbu obvodových a vnitřních stěn domu, které splňují různé energetické standardy a to v závislosti na tloušťce obvodového zdiva. V nabídce najdeme tloušťky cihel od 250 po 500 mm, od klasické konstrukce až po cihly s pěnovou výplní.

Nová generace cihelných bloků (např. Od výrobce HELUZ nebo Wienerberger) navíc splňuje požadavky na nízkoenergetické a pasivní stavby (domy) bez zateplení. Co je ale nejdůležitější: již samotná cihla má výborný tepelný odpor – např. rozměr 380x247x249 mm má tepelný odpor R = 4,37 (U = 0,22). V nabídce jsou samozřejmě i cihelné bloky (při tomto rozměru) i s vyšším tepelným odporem (R = 5,11). Při zvolení cihelného bloku s izolační pěnou a s větším rozměrem (širší obvodové zdi) můžeme dosáhnout tepelný odpor až R = 9,16.

Potřebujeme dodatečné kontaktní zateplení? Ne, nepotřebujeme

Při výběru cihly s dobrým tepelným odporem R není třeba stavbu dodatečně zateplovat. Co je však důležité – musíme dbát na to, aby obvodové zdi byly suché. Je třeba si uvědomit, že vlhké zdi podstatně snižují tepelný odpor R obvodových stěn stavební konstrukce a tepelný odpor stavebních materiálů deklarovaný výrobcem tak klesá.

Snížením vlhkosti zdiva o 1% můžeme dosáhnout úspory na vytápění až 10%.

Pokud zvolíme vhodné materiály hned při výstavbě rodinného domu – nepotřebujeme ho již dodatečně zateplovat polystyrenem nebo minerální vatou.

Důležité je, abychom udrželi stavební konstrukci v suchu, proto je vhodné použít materiály, které svými vlastnostmi zajistí, aby do zdí nepronikala voda. K tomuto účelu je vhodný termokeramický nátěr ClimateCoating, který ochrání stavbu před vlivy počasí (zabrání pronikání vody) a sníží riziko tvorby trhlin na fasádě a tím i tvorbu plísní a řas. Nátěr ClimateCoating zajistí, že hodnota tepelného odporu R bude stále stejná, jak udává výrobce, protože vnější zdi zůstanou suché.

V ideálním případě můžeme použít i tepelněizolační a sanační omítku ISOTEX, která je paropropustná. Spolu s Termokeramické nátěrem ClimateCoating zajistíme stavbě dokonalou ochranu s dlouhou životností.

Ochrana obvodových zdí stavební konstrukce

Tepelněizolační omítka ISOTEX

Tepelněizolační omítka ISOTEX je vhodná pro fasádní omítání cihlových, betonových, železobetonových, pórobetonových, skleněných, dřevěných a podkladů v exteriéru i v interiéru. Omítka ISOTEX je hotová suchá směs na bázi granulovaných křemičitých kuliček, která po smíchání s vodou vytvoří dokonalou plastickou, vysoce adhezní hmotu určenou k použití jako izolace proti vlhkosti a zároveň jako tepelná a zvuková izolace stěn budov.

Omítka ISOTEX nanesena na fasádu pracuje v režmu membránové sanace. Omítka propouští vlhkost ve formě páry prostupující ze zdiva (stěn) a z interiéru, čímž dochází k jejímu pravidelnému odvádění a k následnému zlepšení tepelně-izolačních vlastností zdiva tj ke zvýšení hodnoty parametru R (tepelný odpor stavební konstrukce).

Termokeramický nátěr ClimateCoating

ClimateCoating tvoří ochranný štít vrstvy termoizolační omítky ISOTEX, který díky unikátnímu složení odvede vlhkost, avšak zabraňuje zpětnému přechodu vlhkosti z vnějšího prostředí do materiálu stavební konstrukce. ClimateCoating zabezpečuje teplotní stálost a tedy nedochází k degradaci (k prasklinám) zdiva resp. stěn vlivem vysokého rozdílu teplot.

Tepelněizolační zateplovací omítka ISOTEX vám zajistí ve spolupráci s nátěrem ClimateCoating ThermoProtect plnou ochranu před všemi atmosférickými vlivy. Díky svým unikátním vlastnostem tepelněizolační omítky ISOTEX a nanotechnologií v Termokeramické nátěru ClimateCoating vám v toto spojení zajistí regulaci vlhkosti ve zdivu (udržuje ji stále v suchu = pouze „suchý kabát hřeje“). Koeficient absorpce vody je méně než 3% za 120 dní přítomnosti ve vodě a díky svým difuzním vlastnostem – koeficient propustnosti vodních par = 7, napomáhá rychle odstranit vlhkost, čímž zamezuje vzniku plísní na povrchu a uvnitř konstrukce budov.

Více: Omítkový zateplovací systém ISOTEX

Používejme moderní stavební materiály 21. století

Vývoj a technologie se posouvají dopředu a stavebnictví není výjimka. Pokud se rozhodujeme pro výstavbu rodinného domu, měli bychom zvážit i použité materiály. Výrobci cihelných bloků jsou schopni vyrobit cihly s vynikajícím tepelným odporem R a v kombinaci s ochranou fasády před vlhkostí není nutné dodatečné zateplení domů.

V konečném důsledku se domnívám, že kombinace cihly s menší šířkou (např. 25cm) a kontaktního zateplení polystyrenem (minerální vatou) vás bude stát více finančních prostředků (nemluvě o hygienických rizicích – plísně, alergie, řasy, …), jako když si hned na začátku vyberete cihlu s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi a zajistíte, aby vaše obvodové zdi byly suché.

Peter Hofer

See author's posts