Zelené a modré domy: ekologické a energicky nenáročné
5 min čtení
Nízkoenergetický dům je pojmem, který se v současnosti skloňuje stále častěji; myšlenka zdravého a úsporného bydlení se již stala téměř samozřejmostí. Samostatnou kapitolou je však pojem zelený dům – význam tohoto slova má podobný, ale přece jiný rozměr než jen vlastnosti úsporné budovy. Energetická efektivita samozřejmě zůstává, avšak projekt zeleného domu nabízí svým obyvatelům i mnoho jiných vlastností, které nejen „potěší“, ale jsou i přátelské k životnímu prostředí. Modré budovy jdou ještě o něco dále; představíme si oba tyto pojmy a jejich výhody, které mohou nabídnout svým obyvatelům.
Zelené domy
Tato oblast u nás ještě celkově není natolik zabydlena, aby se o všech náležitostech a vlastnostech zeleného domu dokázal zorientovat i laik; ukazatelem zde tedy zůstávají enviromentální certifikace. Ty určují kritéria, která musí stavba splňovat. Ty se odvíjejí od zvýšení efektivity využívaných zdrojů, a tedy energie, vody a stavebních materiálů. Respektuje se tak nejen lidské zdraví, ale také dopad stavby a jejího využívání na životní prostředí. V úvahu se tedy bere celá životnost stavby, a tedy se již předem zohledňuje volba vhodného umístění v prostředí, provoz, údržba a další podobné faktory. Mezi prvními aspekty se hodnotí kromě již zmíněného efektivního využití energie a vody i denní světlo, teplota vzduchu, snižování odpadu a znečištění životního prostředí a podobně.
Nejznámějšími certifikačními systémy používanými v mezinárodním měřítku jsou BREEAM, LEED, SBTool, DGNB. Poslední patří k nejobsáhlejším, protože bere v úvahu kromě ekologických aspektů i ekonomické a sociokulturní vlastnosti. Je však třeba dodat, že ekonomická dimenze zelených budov se hodnotí jen zřídka, také sociokulturní aspekty, které patří do „kompetence“ modrých budov, které se zaměřují i na tyto stránky života obyvatel budovy. Od developerů se již automaticky začíná očekávat, že budou již při plánování projektu uvažovat ekologicky s ohledem na uživatele i prostředí, což však neznamená, že se tato otázka při nich začíná i končí; po postavení budovy se automaticky přenáší na ty, kteří budou v budově bydlet a budou tak mít v rukou další rozhodování. Dělají to v konečném důsledku zejména sami pro sebe, protože prostředí má přímý vliv nejen na psychiku, ale i na zdraví uživatelů.
Modré domy
Ve srovnání se zelenými, jejichž vlastnosti jsme si popsali, jdou ještě o kousek dál; nejenže díky efektivnímu nakládání s odpady a snižování závislosti na fosilních zdrojích, které jsou jednak omezené a jednak finančně náročné, snižují i náklady na svůj provoz, ale zdůrazňují zdravotní, sociokulturní i ekonomické aspekty. Dá se tedy říci, že ve srovnání se zelenými budovami mají jistý náskok a více „myslí“ na kvalitu života svých obyvatel nejen po zdravotní stránce. Nemusí se přitom jednat jen o obytné domy – mohou to být i obchodní centra, rezidenční komplexy, administrativa a podobně. Projekty modrých budov vycházejí z myšlenky, že život obyvatele se neskládá jen z jeho domova, ale také z pracovního prostředí, kde trávíme velkou část svého života, a tedy by se na ně nemělo zapomínat.
Modré domy jsou zajímavé i z pohledu zaměstnavatelů, kteří do nich umístí své firmy; díky jejich vlastnostem lze říci, že vedou i k podstatnému zlepšení produktivity práce, protože neznají syndrom „nemocných budov“. Na rozdíl od standardním budov neznají zvýšenou nemocnost, a tedy udržují zdravotní kondici zaměstnanců, kterou každý zaměstnavatel ocení. Vliv pracovního prostředí se kromě zdraví samozřejmě odrazí i na psychice – pojem pracovní pohody či nepohody se tak od pracovního prostředí odvíjí více či méně přímo a ve smyslu pracovních vztahů či efektivitě práce má také nezanedbatelné důsledky.
Proč je dobré nezanedbávat tyto otázky
Hodně o tomto tématu napoví i studie: například v průzkumu německých odborů bank a pojišťoven v roce 1995, v němž se zjišťovalo, kvůli čemuž vzniká pocit nepohody v práci, 72% dotázaných poukazovalo na pracovní prostředí. Mezi největší problémy patřila tepelně-vlhkostní mikroklima (27%), hluk (14%), osvětlení (11%), stísněnost prostoru (10%), kouření na pracovišti (10%). K podobným výsledkům se dopracoval i průzkum Stavební fakulty TU v Bratislavě, katedry TZB v roce 2008 o kvalitě vnitřního prostředí ve velkoplošných kancelářích v moderních administrativních budovách v Bratislavě (1295 respondentů). Jako největší problémy byly uvedeny hluk, tepelné prostředí / klimatizace a vydýchaný vzduch v prostorách. Výskyt nespokojenosti se zvyšoval úměrně s velikostí velkoplošných kanceláří. Pokud se chceme podívat do zahraničí, jasnou řečí hovoří i čísla o ztrátách způsobených pracovní neschopností a nižší produktivitou práce v důsledku nekvality vzduchu v komerčních budovách v USA, kde ročně dosahují až 840 dolarů na jednoho zaměstnance.
Bezpochyby každý zaměstnavatel touží po vyšší produktivitě práce a nižší pracovní neschopnosti. Za těchto okolností se vyplatí oželet i případné vyšší měsíční nájmy, které se vyrovnají nižšími provozními náklady.
Poptávka po nich se bude zvyšovat
Výhodou zelených i modrých budov jsou kromě zmíněných faktorů i nižší emise skleníkových plynů; Evropská unie se přitom zavázala, že do roku 2020 sníží spotřebu energie o 20%. Z tohoto důvodu se tedy dá předpokládat, že poptávka po úsporných a ekologických budovách se bude zvyšovat a v ideálním případě ty klasické zcela nahradí.
Energetické otázky však stále nedosáhly takové postavení, aby mohly být definovány jako priorita; hlavním problémem jsou tržní bariéry. Svou roli hraje i fakt, že zejména v našich končinách stále jde o něco relativně nové, co si ještě nestihlo vybudovat naprostou důvěru. Časem se tak ale zajisté stane a modré a zelené stavební koncepty bezpochyby mají své opodstatnění i svou budoucnost.
Autor: Mgr. Katarína Macková
